Rubriky
reportáž

Plná zákupská hala

Poslední únorový víkend se povedlo kamarádům zaplnit zákupskou sportovní halu. Nasadili si laťku hodně vysoko a bude velmi náročné příští roky tento layout překonat – velikostí nebo rozmanitostí provozu.

Nejsem znalec modulů velikosti TT, ale mám dojem, že v tomto roce byly poprvé k vidění  – skrytá stanice Týnov, stanice Karlštejn – zatím bez krajiny a hradní dominanty, stanice Dírov (již dokončená), traťový modul zářez (čerstvě vytmelen Ostafixem NK) a v neposlední řadě most přes řeku Orlici.

Další slova jsou zbytečná, prohlédněte si fotogalerii.

Na konci článku bych rád poděkoval všem za důvěru. Neboť půjčit mi vlaky a odpoledne i svěřit stanici chtělo od organizátorů nutnou dávku odvahy. Jmenovitě bych rád poděkoval Romanovi a Pavlovi, se kterými jsem sloužil v Žamberce. A nepřímo na dálku korigoval i „výstupy“ z Radosti, co na mě posílal junior (asi Pavel se jmenoval). Jeho faktor dokázal udělat službu v Žamberce ještě zajímavější. 🙂

O zábavu se také starali dva písaři Bouvard a Pécuchet – opravuji dva grafikonisti (Míra a Martin). Občas nás pochválili, občas se zakabonili, jindy nám zase řekli, že je dneska úterý a tedy jsou v JŘ drobné změny, které okem nelze postřehnout. 🙂 S odstupem času mohu říci, že oba podědili část povahových vlastností, které do filmových postav zhmotnili herci Miroslav Horníček a Jiří Sovák – humor, schopnost diskutovat o detailech, ale když je člověk potřeboval, tak tam ani jeden nebyl. 🙂 Bohužel výpravčí v Radosti asi nebyli znalci Dvou písařů a zastávali jiná motta – podstatě posílali na trať cokoliv, pro co měli lokomotivu.  🙂 A já jim to kazil a odmítal převzít mimo časy uvedené v JŘ.

Malý příběh

Bylo podvečer a už se smrákalo. Mladý nezkušený výpravčí v Žamberce už byl po celém dni unavený a místo plné ostražitosti se věnoval mladé strojvedoucí na osobním vlaku. V nestřežené chvíli kývl na Pn vlak, aniž by se ptal, cože mu tam výpravčí v Radosti připravili za zátěž. Pro zpestření provozu dispečer nákladky v Radosti zlomyslně a náhodně umístil v Pn vlaku zátěž i pro Polsko, aby se v Žamberce nenudili. Sergej, co Pn vlak přivezl, musel převzít zátěž z Polska a souprava o 15ti vagónéch zůstala stát na třetí koleji. Obsluha v Žamberce připravila zátěž pro polského strojvedoucího, ale 12 vagónů pro Týnov zůstalo bezprizorně stát na třetí koleji. Žádná zaloha v Žamberce nebyla, blížila se 22 hodina a co teď, jak dostat veškerou zátěž do Týnova, aby nebyly narušeny oběhy a strana a lid mladého výpravčího nelynčovala z důvodu nesplnění pětiletky.

Nabízelo se vše připojit toho dne k poslednímu Pn vlaku do Týnova, nepatrně přetížit a s postrkovým brejlovcem nejen vyjet celý litický kopec, ale pokračovat až do Týnova. Bohužel shodou okolností další Pn vlak z Radosti zase nebyl zrovna krátký a připojením předešlé zátěže z Radosti se stal z toho Pn vlaku pacifický NEX. Jen taktak se vešel na nejkratší dopravní kolej v Žamberce. 

To vypadalo na kriminál. Mladý výpravčí začal zuřivě gestikulovat, vybíhát na perón a zpět a ptát se posunovače a výhybkáře, kteří sloužili v Žamberce už desítky let, kolik je normativ zátěže pro litický kopec a kolik na úsek Bělá-Rumburk-Světlá-Týnov. Bohužel odpovědí se nedostalo, tak dal souhlas s odjezdem. Aby měl svědomí čisté, zavolal výpravčímu do Bělé, že jede nadnormativní souprava, že mají dbát zvýšené opatrnosti, případně tento vlak nezastavovat. Strojvedoucí vpředu a na postrku dostali instrukce a bylo jim popřána šťastná cesta. Po odjezdu vlaku ještě nastavil výhybky z traťové koleje na kolej č.5. Pokud by se na kopci stala nějaká mimořádnost a zátěž by se valilo zpět do Žamberka, tak aby to vykolejilo mimo nádráží.

Po odhlášce z Bělé, že vlak dorazil do stanice si výpravčí oddechl. Bohužel předčasně. Asi hodinu trvalo, než vlak dorazil do Týnova a pak zasáhl žamberského novice Diův hněv, blesky a přednáska o tom, kolik že je normativ na Pn vlaky. Odstupem času je výpravčí rád, že to takto dopadlo, že nebyl popotahován před krajské aparátčíky, ale dostal jen důtku od týnovského oblastního ředitele. Hlavně, že se nikomu nic nestalo. 

Happyendem to neskončilo. Hned druhý den jej vystřídal zkušený výpravčí, který byl přednostně uschopněn do služby po žlučníkovém záchvatu (zlý jazykové tvrdí, že předtím sloužil v Týnově), aby nastolil řád a pořádek v Žamberce. A náš novic ze Žamberka, ten si musel vzít tu mladou strojvedoucí z osobního vlaku za manželku a měli spolu dvě děti. Jestli jim důchodové pilíře nezničily naspořené peníze, tak spokojeně bydlí v rekonstruované  vechtrovně nedaleko Sopotnice a užívají si důchodu.

 

Rubriky
reportáž

Řepná kampaň v Roudnici

Máme za sebou další setkání v Roudnici. Tentokráte v malé tělocvičně místní základní škole.

Den první pátek – příjezd

V pátek třináctého dorazila většina účastníků již po poledni. Mezi nimi koordinátoři stavby a začali hned ze stavbou. Bohužel vlivem silné dopravy v hlavním městě jsem po dvou hodinách jízdy dorazil do Roudnice. Takže se stavba naplno rozjela od 17 hodin.

Postavili na nohy, zapojili X1, roztáhli X3 a LN-boxy, zapojili telefónii a rozmístili lokomotivy, vagóny přesně podle rozmístění. Vše do půl jedné v noci. Zkrátka paráda.

layout  Novy modul

Jedině co nám narušilo pohodu, byla chybějící jitrnice při rozdávání večeře. Nakonec se zjistilo, kde se stala chyba, takže Ríša měl jitrničku, kterou svět neviděl.

Rybnicky

 

Den druhý sobota – booster a OTO

Ráno přijdeme, zapneme napájení a centrála Digitrax nejde. Takže kontrola rozvodů X3, zapojení LN-boxů. Neustálé odpojování větví a připojování, proč se některé ovladače připojí a některé ne. Proč chvilku fungují a po chvíli některé přestávají. Centrála DCS100 nahrazena jinou, bohužel se stejným efektem.

Nakonec nás zachránil Richard, který ze svého bezedného kufru vytáhl Minibox. Ztráty konektivity ovladačů se stále objevovaly, ale jen ovladačů OTO. Jejich zákaz používání napomohl stabilitě DCC sítě.

Testování OTO ovladačů jsme věnovali ještě pondělní večer, dokonce jezdili v jednu chvíli i dva a mnoho FREDů. Bohužel ztráta konektivity se projevila po chvíli u obou OTO ovladačů. A bylo jedno, na které ze tří větví byly v tu chvíli připojeni. Pro jejich obnovení bylo nutné připojit je přímo k Miniboxu (ve dvou případech stačilo jen připojení a ve třech bylo nutné odpojit Minibox od napájení, aby OTO získal opět adresu. Pevně věřím, že Zdena napadne, jak udržet stabilitu. Používané boostery na layoutu byly – 2x Lenz, 2x SPAX. Napětí stabilní ve všech větvích. Polarita v pořádku, testována vajíčkem.

První session začala tedy až po obědě. A byla velmi náročná. Provoz relaci v obvodu stanice Filípkov byl velmi náročný. A rozhodně nebyl určen pro začínající železničáře. V obvodu stanice byly vlečky Zrno a ZZN Řepy, která byla obsluhována podnikovou lokomotivou. Stanice Filípkov se chovala jako „vlakotvorná“ a k Mn vlakům musela ve správnou chvíli být odpojena zátěž pro ZZN a připojena ze ZZN nová pro čokoládovny, pivovar, Zrno. A při zpáteční cestě Mn manipuloval zrcadlově.Zamestnanecky vlak do ZZN

Den třetí neděle – rozborka lokomotiv

Nedělní večer byl zpestřen Karlovou přednáškou o čištění lokomotiv. Někteří z nás při rozebírání více loko najednou omdlévali, neboť už viděli, že se to nedá dohromady. ;)  Jako dárek jsme od Karla dostali sadu na čištění pro začátečníky.

Hurvinek

Den čtvrtý pondělí – noční jízdy

V pondělí jsme si fakt užili – ježděním až do půlnoci. Není na to si v klidu zajezdit. Celý layout bylo zvládnutelné odjezdit jen v osmi lidech. Výpravčí – Úvaly, Filípkov (dispečer D3), vlečkař na ZZN, vlečkař do cukrovaru a 4 strojvedoucí. Zkrátka paráda. 🙂

ZZN

Den pátý úterý – úklid

Rád bych poděkoval celému týmu za setkání, které se povedlo.
Zvláště:

  • Karlovi B. – jako strojmistr a stravovací manažer je nenahraditelný
  • Richardovi N. – za neviditelnou pomoc před setkáním a během něho – telefonii, hodiny, X3. A také hlavně za jeho centrálu Minibox, neboť obě Digitrax centrály nefungovaly. (proč se tak stalo se bude analyzovat).
  • Danovi – za layout, který byl bez problému postaven, bez nutnosti vše otáčet nebo dodávat další moduly, aby to vyšlo. A přitom bylo velmi nejisté, co bude vlastně na konci layoutu.
  • stavbařům Vláďovi a Ríšovi Ž. – stavěli i ostatní, ale oni dva to měli dobře zmáknuté. Vláďovi a za neskutečnou dodávku vagonů. A Ríšovi za nové cedule a odvoz modulů.
  • Jiřímu – za koordinaci hostů a funkci pokladníka i když mu bylo vlivem chřipky hodně špatně.
  • Karlovi G. – za drážní vědomosti a schopnost zvládnout složitý provoz ve stanicích.
  • Michalovi a Filipovi D. – za ty léta v sekci zvládne jakoukoliv pozici, kam jsem jej postavil. U Michala je třeba odstranit to jeho věčné usínání v práci. 🙂
  • Pavlovi – za nový pivovar a jeho testy, co vše se dá vyjezdit s uzavřením uvnitř.
  • nováčkům – J.J. Rufferovi a Ondrovi Soukupovi za pomoc. Oba se velmi osvědčili v provozu. Pozn. Ondra není členem a hádám, že pokud zůstane v ČR, tak se jím určitě stane. ;)

odklon

 

Galerie:

Rubriky
železniční modely

Modelářská měřítka

Většina z vás se v dětství potkala s měřítky H0 nebo TT.
Málo z nás mělo měřítko N, ale to byly spíše výjimky. Než si popíšeme nějaká měřítka, dáme si malé „opáčko“. Různě na webech nebo konferencích se můžete potkat s označení HO [háó] místo H0. To není správně, to je chyba autora. H0 je znamená half nula neboli poloviční nulka. Dále jsem se potkal s dotazem: „Vy jste há-nulkář nebo téčkař?“ Správně je TT, měřítko T také existuje.

Rubriky
železniční modely

Stavebnice rovného modulu

 

Dostala se mi do ruky stavebnice rovného modulu – 80 cm. Rozbal jsem si balíček a rozložil si jednotlivé části na stůl. Tak jak je stavebnice připravena, je radost jí skládat.

Stavba modulu

Co potřebujete k montáži:

  • disperzní lepidlo – Waterproof
  • akušroubovák
  • smirkový papír na začištění hran
  • vruty 3 x 30 mm (nebo 3 x 25 mm)
  • žiletková pilka
  • mikropájka
  • dvousložkové lepidlo

Nejprve začistíme hrany jednotlivých desek. Následně si je postavíte na sucho na stole a rozmyslíte si postup, jak budete lepit.

Modul na sucho

Můžete jako já používat „držiče pravých úhlů“. Ale pokud to děláte na rovném stole, můžete pracovat i bez nich a jen si občas zkontrolovat, jestli vám to nikde neujíždí pomocí vodováhy.
Potřete trochu lepidlem a vše zajistíte dvojicí vrutů – díry jsou již předvrtány.

image003 image004 image006 image008

Vše do sebe pěkně zapadá a práce jde příjemně od ruky. Osobně jsem zvolil postup:
1. složení obvodu rámu
2. středová výztuha
3. krajní výztuhy
4. a nakonec uzký pás, kam se připevňují koleje

image011 image012

Následně jsem ještě připevnil držáky nohou a modul natřel zevnitř černou barvou. Pro pokládku kolejí si tužkou naznačím osu modulu.

Přípravu kolejového podloží už popíšu na paralelně tvořeném modulu, který bude mít jen jednu traťovou kolej. Nejprve jsem si vyříznul 3 cm pás korku o tlouštce 4mm. A dále druhý pás o šířce 18mm a tlouštce 2mm.
Oba pásy se potřou slabou vrstvou disperzního lepidla a přilepí. A nechají se schnout. Vše přes desky/prkna zatížíme závažím. Pokud dáte lepidla moc, tak vám vzlíná do korku. Korek se následně přilepí ke krycímu prknu a při sundavání si jej odtrhnete a začínáte znovu.

Posledním krokem je přilepení flexi koleje. Kolej si položíte na předpokládáné místo. Kolej nechte nepatrně přečuhovat 0,5-1mm. Kolej seřízněte žiletkovou pilkou.
Kolej obrátíte a spodní hranu pražců obrousíte smirkovým papírem. Zdrsnění umožní lepší přichycení pražce lepidlem ke korku. Proříznete si pražce a připevníte vodiče – červený a černý. Raději toto opakujeme ještě jednou o kousek dál. Je to jen pro jistotu, kdyby se vodič utrhl, tak máte ještě záložní.
Používám žilové vodiče o průměru 0,75 mm2 (zakoupeno v TME).

image014 image016

Vodiče ke koleji vám nebudou držet pokud nepoužijete speciální chemii. Já použil F1. Potřete místo kapalinou a mikropájkou připájíte trochu cínu. Vodič si taktéž po cínuji a dole ohnu asi 2mm do pravého úhlu.

Následně připájím ke koleji. Po připájení se nebojte za kabel pořádně zatahat, jestli to fakt drží. Pokud ne nebo se vám cín nelíbí je jinak šedivý (studeňák), pájejte raději znova. Hlavně opatrně, ať si žárem nezničíte plastové pražce.

Teplotu na mikropájce mám nastavenu na 360 stupňů.

Po  připájení vodičů jdeme do finále. Vyvrtám otvor na vodiče (3mm) a protáhnu si je skrze. Korkové lože nepatrně natřu disperzním lepidlem. Kolej na hraně modulu lepím Epoxidem a ještě připevním hřebíčkem PECO (zkrácený asi o 5mm) do předvrtané díry (0,5mm).

image018Kolej nyní špendlíkami pořádně připevníme ke korku a necháme schnout.

Pokud mám vše hotovo, svedu vodiče od kolejí do WAGO spojky nebo čokolády a připevním kabely X1.

Ty mají průměr 2,5 mm2 a jsou zakončeny zdířkou nebo kolíkem Hirschmann.
Vždy mějte na paměti, že pokud hledíte na čelo modulu, tak vlevo (na levé koleji) je kolík. Na pravé koleji je zdířka.

 

Rubriky
železniční modely

Přehled vozidel

Přestávám mít přehled o vozidlech, přidělených DCC adres a FREDech. Říkám si, že je to dobrý důvod udělat pár fotografií a popis hnacích vozidel nebo souprav.

  • T679.2
    • Přezdívka: Ragulin
    • Historie: Velká silná lokomotiva pro tahání těžkých vlaků. Lidé si ji často pletou se Sergejem. Ale Ragulin je ještě mohutnější a silnější . 🙂
    • Model: Originál model od TRIXe.  Přestřik do barev ČSD.
    • DCC adresa – 3138. Má vlastní FRED.
    • Fotografie

 

 

  • M297.0 (s hvězdou)
    • Přezdívka Hamburčan
    • Kořistní jednotka (původní označení SVT137), která u nás zůstala po druhé světové válce a byla nasazována na rychlíky do Ostravy – označení Ostravan.
    • Model byl zakoupen u společnosti KATO jako albín. Složen, nastříkán a označen potisky ČSD s hvězdou.
    • DCC adresa – 3226
    • Fotografie

 

  • M297.0 (s pětiletkou)
    • Přezdívka: Hamburčan
    • Kořistní jednotka (původní označení SVT137), která u nás zůstala po druhé světové válce a byla nasazována na rychlíky do Ostravy – označení Ostravan.
    • Model byl zakoupen u společnosti KATO jako albín. Složen, nastříkán a označen potisky ČSD s hvězdou.
    • DCC adresa – 3227.  Má vlastní FRED.

 

  • 555.1
    • Přezdívka: Němka
    • Historie: Kořistní jednotka,  která u nás zůstala po druhé světové válce.
    • Model:  Výrobcem je Fleischmann. Byl zakoupen na ebay. Nyní je v depu u Karla Brejši na předělání.
    • DCC adresa – 3229.  Má vlastní FRED.

 

 

  • 365.4
    • Přezdívka:
    • Historie: Bude doplněno.
    • Model:  Výrobce Fleischmann.
    • DCC adresa – 3228.  Má vlastní FRED.

 

  • Čístící loko
    • DCC adresa – 3241.  Má vlastní FRED.

 

  • ČSD 415.012
    • původně německé lokomotivky mající označení T13
    • po skončení první světové války 12 kusů zůstává v Československu (415.001-012) v depech Podmokly, Děčín a Ústí nad Labem s použitím pro posun těžkých vlaků
    • po druhé světové válce jezdily v Praze a České Třebové, končily v Ústí nad Labem v roce 1968 (415.001)
    • DCC adresa – 3242.  Má vlastní FRED.

 

 

Jízda lokomotiv:

  • DT402
    • nezapomenout zapnout centrálu PWR a následně Y (yes). Vedle konektoru vpravo se rozsvítí červená LED. 🙂
    • stisknout LOCO a zadat adresu např. 3242
    • následně otočit levým (L) potenciometrem – rozsah 0..100
    • pro změnu směru stisknout L

Programování lokomotiv:

  • DT402
    • umístit lokomotivu na programovací kolej
    • PROG defaultně se zobrazí Ad2 pro malé adresy
    • zmáčknout potenciometr R a přepne se na Ad4=
    • zadat adresu např. 3242 a dát ENTER, následně se provede zápis
    • Ad4on=Y stisknout následně Y (yes)
    • Exit

 

Programování FREDů:

  • DT402
    • umístit lokomotivu na programovací kolej
    • PROG defaultně se zobrazí Ad2 pro malé adresy
    • zmáčknout potenciometr R a přepne se na Ad4=
    • zadat adresu např. 3242 a dát ENTER, následně se provede zápis
    • Ad4on=Y stisknout následně Y (yes)
    • Exit