Rubriky
reportáž železniční modely

Zápisky modeláře ze Zákup

V únoru 2020 se konalo tradiční setkání v Zákupech sekce TT-ČSD. I malé skupině N-ČSD se dostalo možnosti prezentovat nové své moduly. Byla středa 12. února 2020, svítilo sluníčko. Jako každé setkání byla naše auta naložena.

V 10:09 zapípal mobil a čtu SMS zprávu – Jsem nemocen a v nemocnici. Nevím jestli se i zároveň zatáhla obloha mraky, ale je to možné. Začal jsem řešit, jestli a jak by bylo možné moduly nemocného člena odvést. Pokládal jsem si otázky: Má moduly sbaleny? Sbalil i drobnosti okolo – booster, ovládací pult, poličky? Jak vyřešíme vozidla a vozy?

Musím říci, že pokud řešíme absenci o které víme týden dopředu, tak je to problém, ale jde řešit. Je čas rozdělit úkoly – vyzvednout moduly, zajistit náhradní příslušenství (LN boxy, boostery apod). Ale ten stejný den? Už je to těžké. Jen nás hrstka a rozhodnutí nebylo lehké, ale dobře jsme udělali, že jsme setkání nezabalili úplně a vyrazili jen s pastou a zubní kartáčkem. Pro nás „bezmoduláře“ to byly čtyřdenní prázdniny a výborně jsme si zajezdili v TT layout. A přidali jsme i ruku k dílu a pomohli stavět a bourat.

O tom, jak vypadalo setkání z pohledu TT části, tak obšírně popisuje jejich reportáž. Bylo by to nošení dříví do lesa popisovat, jak se akce podařila. Na konci jejich reportáže najdete mnoho fotografií a videí ze setkání.

V naší reportáži se podíváme na to, na co byl čas. Děkuji kolegovi z TTe a TT-ČSD za přivezený merlík osinatý. Nedalo mi to a pokusil jsem se demonstrovat kolegům výrobu listnatých stromků. Pokud se chcete dozvědět více o pěstování a tvorbě stromků, čtěte na stránkách Zababova nebo Vidrholce.

Dále části reportáže věnuji novinkám v layoutu, na které jsem si vzpomněl.

  • Radimovo – stáčírna pohonných hmot. Kontejnery už tolik netáhnou, tak si majitel postavil novou vlečku. Zachoval původní odbočení z tratě a přidal jen modul stáčírny. Nyní jsou vlečky dvě a majitel se rozhodne, jakou na setkání přiveze. Moduly lahodí oku, je vidět, že majitel má cit pro krajinu a dobře nacvičené pohyby rukou pro flokování. Každý, kdo flokoval, ví jak z toho bolí ruka.
  • Pozvolna se rodící detaily v Liticích nad Orlicí – je radost pohledět na přesnost zaštěrkování, detaily mechu a plevelu v kolejích.
  • Dálková obsluha výhyben na trati – výborná práce elektromaniaka. Jedno centrální pracoviště, tři odbočky, dálkové ovládání výhybek a návěstidel a vizuální přenos obrazu do centrálního pracoviště. Jelikož jsem šel okolo, pokusím se popsat základní prvky systému:
    • 1 PC + 2 monitory pro centrální pracoviště
    • Nabídky a odhlášky z okolních stanic pomocí RGZM (jeden člověk by nestačil vůbec brát telefony)
    • Instalace a rozdání 5 notebooků do stanic s RGZM – Bělá, Červený Kostelec, Karlštejn, Litice
    • Design topologie sítě a její vytvoření v místě setkání – router switche, WIFI routery.
    • Montáž kamer IP kamer a zajištění přenosu dat do centrálního pracoviště, napájení kamer (PoE)
    • Samotné odbočky – Arduino NANO, Ethernet Shield, Servo shield. Vývoj SW pro jejich dálkové ovládání.
    • Vývoj a odladění řídícího SW na PC centrálního pracoviště pro dálkové ovládání odboček.
  • Staronový Lom Pecka – lom přešel pod nového majitele a prošel výraznou rekonstrukcí.
  • Nádherný layout na úzké se zajímavým grafikonem

Během setkání se mi povedlo vyzkoušet všechny možné pozice:

  • Výpravčí v Tomášově
  • výpravčí ve velkém skryťáku Michalovce
  • strojvedoucí osobních vlaků na české i polské trati
  • výpravčí v Martinicích na Hané

Musím říci, že vším, čem jsem byl, byl jsem rád. Kdo trochu jen zná modulovku, tak ví, že si člověk postaví stanici a pak v ní musí sloužit. Tady jsem byl každý 1/2 den někde jinde. 

Rád bych na konci poděkoval kolegům z TT-ČSD za setkání, opravdu jsem si jej užil a rád se zase účastnil v příštím roce.

Díky

P.S. Mimochodem, byl otevřen bufet přímo v hale. Alespoň, že člověk mohl spláchnout zlatavým mokem obědy a večeře.

Rubriky
pozvánka železniční modely

Pozvánka na setkání v Divišově

Máte-li chuť poznat železniční modelářství v měřítku 1:160 (měřítko N), přijeďte se podívat od pátku 15.11.2019 odpoledne do neděle 17.11.2019 dopoledne do Divišova. Modelářská setkání našeho klubu jsou uzavřená pro širokou veřejnost, ale to neznamená, že se nemůžete podívat na naší práci a případně se zeptat. Členové podle svých dovedností rádi odpoví na vaše dotazy. V doprovodu odpovědné osoby okusíte i reálný provoz podle drážních pravidel (předpis D2 a D3), tak se jezdili v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století na našem území.

Propozice setkání jsou zveřejněny na našem klubovém webu.

Pokud vůbec netušíte, jak takové setkání může vypadat, podívejte se na naše videa z akcí nebo reportáže.

Rubriky
stavba železniční modely

Vyrábíme stromky

V minulosti jsem zkoušel vyrábět stromky z drátků. Nebylo to špatné, ale příroda je příroda. 🙂 V následujících odstavcích se pokusím popsat, jak se stromky vyrábí, jak se pěstuje Merlík osinatý atd.

Pěstujeme Merlík osinatý

Duben je ten správný čas, kdy je vhodné vysadit ze semínek přímo do země. Je vhodnější sázet do květináčů. Sázíme do zahradnického substrátu bez plevelů. Až rostlinky povyrostou, tak se nechají jen tři kusy na květináč, aby měla hodně prostoru.
Rostlina potřebuje hodně světla, moc nepřelévat. Na přelomu června a července se rostlina sklízí. Je to v době, kdy květy mají červenou barvu.

Pozorně se podívejte, jak jsou větve husté. Mějte na paměti, že málo je někdy více.
Zbrousíme drát do špičky, aby bylo možné navlékat jednotlivé části merlíku
Vybereme vhodnou část merlíku
Uštípneme ji a opatrně navlékneme na drát. Opatrně, ať se nepíchnete. Aby koruna nebyla tak hustá, uštípneme si jen kousek kmene, který navlékneme.
A přidáme další část koruny. A tak to střídáme podle požadavku na výšku stromu.
Najdeme vhodnou část pro vršek koruny. Přebytečné lístky a větve koruny ořízneme a navlékneme na drát. Vždy si při tvorbě stromků rozmyslete, jestli strom je solitérní někde v polích nebo stojí na kraji lesa, kdy má více větví na louku a méně do lesa.
U takto složeného stromu natřeme kmen disperzním lepidlem (DUVILAX BD-20). Natíráme hlínou kmen a jednotlivé větve, u kterých chceme docílit většího objemu.
A posypeme hlínou. Důležité si říci, jaké stromy vyrábíte. Světlejší hlína patří např. na buky, tmavší na duby. Nezapomeňte, že stromy jsou u země mohutnější a mají náběh na kořeny.
Postup opakujeme tak dlouho, než se nám strom líbí.
Když je dokončena kmen a koruna stromu, tak je vhodné poslední strom stříknout odpovídající barvou – nejčastěji hnědou. (např. spreje od DUPLICOLOR). Poslední úprava je už jen nastříkaní matným bezbarvým lakem ve spreji a pomalu otáčet např. v Purexu od Poláka.
Rubriky
stavba železniční modely

Upevnění kolejí na hraně modulu

Dlouhá léta jsem používal pro fixaci kolejí PATEX WATERPROOF disperzní lepidlo v místě, kde byl korek. Na hranách modulů byly koleje upevněny dvojsložkovým lepidlem a dvěma hřebíčky PECO do prvního druhého pražce. Kdo někdy pracoval s hřebíčky PECO, tak ví, že je nutné díru do pražce a překližky předvrtat vrtákem 0,5mm, následně asi o 3 mm zkrátit špičku a pak velmi opatrně přibít kladivem. A pod kolejemi máte nahraně napatlaný expoxid a vše se musí provést velmi rychle, než vám to zaschne.

Je jasné, že celý 90 cm prut se pokládá naráz, takže tento úkon se provádí na dvou místech.

Pokud se vám upevnění nepovede. Tak nastává drobný problém co s tím dále. Nejsnazší bylo uříznout 3-5cm kolejí na kraji modulu, veškeré podloží znova zbrousit od epoxidu, srovnat plochu a znova vystředit. A ještě řešit, jak se takový prut ke stávající prutu na modulu napojí. Těžko tam dáte kovovou PECO spojku pod nalepenou 80 cm kolej.

Ale tomu je konec. Odteď ladíme nové postupy. 🙂 Co k tomu budete potřebovat:

  • Ocelové hřebíčky o délce 12mm a hlavičkou tak 2-3mm,
  • Kleště a kladívko,
  • Pájecí kapalinu neutrální ELCHEMCO (já měl po ruce F1 a taky to s ní šlo),
  • cín (tenký a tlustý 1mm),
  • pájku (já měl mikropájku),
  • zalamovák a pilníček.

Nejprve si přichytíme hřebíčky.

Hřebíček má asi 12 mm.
Hřebíčky necháte asi 1-2mm vyčuhovat z desky.

Hřebíčky dávejte tak, aby větší část hlavičky byla na vnější straně kolejí. Při finální úpravě se lépe odstraňuje přebytek cínu na vnějšku a rozhodně nebrání okolkům. Pozorný čtenář si všimne, že hřebíček vlevo se trochu nepovedl a je rozhodně na vnitřní straně prutu. Máte dvě možnosti – hřebíček vcelku snadno vytáhnout a dát nový o 3 mm posunutý a nebo jej tam nechat. Já zvolil druhou možnost, abych ukázal, jak je možné toto vyřešit. Vy nebuďte líní. 🙂

Následně si připravíme kolej. Mimochodem, jedná se kolej pro měřítko 1:160 přesněji PECO CODE 55. Na kraji koleje se zbavíme černého podloží. Taktéž mezi prvním a druhý pražce odřízneme černé podloží. První pražec si posuneme blíže k hraně. Vyzkoušíme si na nečisto, jak tam nová kolej pasuje. Hřebíčky patří mezi první a druhý pražec. Pokud je třeba, posuneme si pražce a celé si to vystředíme, tak jak se nám to líbí.

Následně vezme pilníček a trochu zdrsníme hřebíky a spodek prutu. Potřeme tyto pájecí kapalinou a naneseme tenkou vrstvu cínu. Já použil velmi tenký vlasenkový cín, takže vrstva byla tenká. Pokud dáte cínu více, nic se neděje. Vezmete pilník a vrstvu cínu ztenčíte. Opět si na nečisto položíte kolej. Pokud je cínu moc, pilujete. Důležité je, aby kolej byla výškově stejně jako ta první.

Trocha cínu na prutu

Před finální připájením si vše vystředíte. Kdo má, může použít měrky pro vystředění. Výhodou je, že máte v rovině a vnější hraně můžete pájet. To už si na hrot dáte trochu 1mm cínu a přiložíte na hranu koleje a hřebíčku. Za chvilku cín podteče pod prut a pevně se spojí s hřebíkem.

Po skončení pájení vypadá dílo jako na následujícím obrázku. Vše velmi pevně drží. Na vnější hraně prutu je patrný cín a když se vám to povede, tak je jen zespoda prutu boky jsou bez cínu. Po stříknutí barvou a zaštěrkování již nebude nic vidět.

Jestli si pamatujete, tak hlavičku hřebíku vlevo nebyla na vnější hraně. I když bylo pájeno zvnějšku, tak cín propojil hřebík a prut. Tady musíte opatrně s množstvím cínu, jinak si uděláte bakuli a budete brousit, škrábat a odsávat.

Nemusíte mít obavu, že se kolej vytrhne. A i kdyby, tak ji znova můžete bez problémů připájet. Na další fotografii vidíte, jak hrubě kolej ohnu a stále v místě přichycení dobře drží. Čára na dřevě ukazuje původní tvar koleje.

Už slyším názory, že dělat si to na nečisto do smrkového prkna je hračka, ale na modulu, že je to jiné. Přikládám foto z poslední stavby, kdy veškeré koleje jsou již připevněny na hřebíčky. Koleje nekončí kolmo na hraně modulu, ale jsou pod úhlem. Výhybky jsou zasahují na hranu modulu. Pokud se chytáte již na postavený model, je nutné si vložit mezi moduly na čepy distanční podložky a až pak koleje připájet. Pokud je třeba, tak si spoj nahřejete o desetinku mm posunete, aby to bylo pod správným úhlem. V tomto případě mi prostřední kolej jako jediná neseděla výškově. Nebyl problém v místě pod hřebíky nahřát a dát ji kousek výše. Pak už bylo vše v pořádku. Před štěrkováním se koleje začistí od cínu a stříknou krycí barvou. Ale to už asi bude jiný článek.

Rubriky
Nezařazené

Začínáme s CODE 40

Již delší dobu se mi honí v hlavě, že si postavím vlastní koleje v profilu CODE 40. Začal jsem se o to více zajímat a nyní jsem ve fázi sbírání informací.

Třeba zde je možné koupit CODE40 pruty a mnoho dalších užitečných nástrojů.

Porovnání výrobců kolejiva

Profil koleje
VýrobceVýška (A)Šířka (B)
PECOCODE 55
PECOCODE 80
MicroEngineeringCODE 40
MinitrixCODE 80
FleischmannCODE 80

Zdroj: SPUR-N.COM

Cílem se dostat na tuto úroveň, kterou je možné vidět na videích zde.